Velká Bíteš

Opustila nás paní Cahová, nejstarší občanka Vysočiny

Ilustrační foto
Autor: dreamstime.com

V úterý 10. prosince 2013 v poledních hodinách zemřela v klidném spánku paní Marie Cahová ve věku 107 let. V bítešském domově důchodců se s ní rozloučili její nejbližší, synové Miloš, Oldřich a snacha Helena.

V domově strávila paní Cahová téměř deset let. Od svých stých narozenin každoročně přijímala blahopřání v obřadní síni na bítešské radnici, v poslední době již přímo v domově. Vždy pečlivě ustrojená, s účesem od holiče a obklopená rodinou, si s úsměvem připíjela se starosty města, dalšími hosty a členkami Sboru pro občanské záležitosti, které pro ni každoročně oslavu připravovaly.

Pro Bítešáky byla paní Cahová pojmem, chloubou, že v jejich městě žije nejstarší občanka kraje Vysočina.

Už méně je mnohým známo, jaký byl její život. Při posledním náletu v druhé světové válce ztratila manžela. Po dlouhý zbytek života se věnovala výchově synů a jejich zabezpečení. Nestala se zatrpklou vdovou, ale dál provozovala taxislužbu a benzínovou pumpu, která tenkrát stála u jejího domu. Stala se vzorem moderní ženy - ráda jezdila autem a na motorce, jako členka hasičského sboru řídila i hasičské auto. Měla ráda zábavu. S přítelkyní si každoročně šila zajímavé a složité karnevalové masky na maškarní bál, který býval po válce vrcholem plesové sezóny.

Paní Cahová byla přes všechny peripetie života za každých okolností dámou v tom nejlepším slova smyslu. Nepřestala jí být ani v pokročilém věku. Vždy dobře učesaná a oblečená si získávala úctu svým chováním k ostatním obyvatelům domova i k sestřičkám, které si ji velmi oblíbily. I přes svůj zhoršující se zdravotní stav si nikdy nestěžovala a nenaříkala. Po návratu z nemocnice již nevstávala z lůžka, ale na rodinu a sestřičky se vždycky dokázala usmát.

Uzavřel se příběh života jedné z bítešských občanek. Zůstanou na ni vzpomínky těch, kteří ji znali. Ať má člověk na krku i hodně křížků, maminčina smrt vždycky hodně zabolí.

Zora Krupičková

Sbor pro občanské záležitosti